|
|
|
|
|
|
|
(1958 – 1994)
WERNER SCHWAB
|
|
|
Narodil se i zemřel v Rakousku, ve Štýrském Hradci (jeho smrt zcela odpovídá celému jeho bouřlivému životu – byl nalezen udušen vlastními zvratky).
Už od mládí inklinoval k umění. Nejprve vystudoval umělecká řemesla ve Štýrském Hradci a poté sochařství na vídeňské Akademii výtvarných umění u Bruna Gironcoliho. Tvořil především zvláštní „sochy“ z rychle se kazících materiálů (masa, kostí, potravin, odpadků apod.). Na přelomu 80. a 90. let se začal více věnovat literatuře a dramatické tvorbě. Po několika neúspěšných nabídkách byla v roce 1990 uvedena poprvé na jevišti jeho divadelní hra – Prezidentky. Tato inscenace vídeňského Burgtheateru, první uvedení hry Nadváha, nedůležité: Neforemnost. Evropská večeře ve vídeňském Schauspielhausu a inscenace hry Lidumor aneb Má játra beze smyslu v mnichovských Kammerspiele, pak uvedly Schwaba mezi současné nejhranější autory německé jazykové oblasti. Během jeho krátkého života bylo uvedeno 9 her, dalších 5 následovalo těsně po jeho smrti. K již zmiňovaným je třeba připojit ještě především texty Můj psímorda, Můj hrudník, má přilba a Antiklimax. Fragmenty rukopisu posledně jmenovaného textu byly nalezeny po autorově smrti v jeho kapse.
Werner Schwab byl oceněn řadou německých prestižních cen – v roce 1991 byl německou kritikou vyhlášen talentem roku, v roce 1992 pak získal ocenění časopisu Theater heute nejlepší dramatik roku (společně s Georgem Taborim).
Schwabovy hry jsou charakteristické svým zvláštním jazykem plným obskurních novotvarů, básnických vulgarismů či neobvyklých „drsně poetických“ frází. Tématicky hry spojuje zejména autorovo úsilí o obnažení prohnilosti a perverzity lidské existence v bigotní a zatuchlé středostavovské rakouské společnosti. Jistě nemalý vliv měla na tento fakt rodina, v níž Schwab vyrůstal. Jeho matka – prostá, nábožensky založená venkovská dívka – se vdala za muže, který byl za 2. světové války účasten programu Lebensborn, určeného pro plození árijských dětí. Z tohoto zvláštního spojení pak ironií osudu vzešel jeden z největších kritiků rakouské společnosti.
Werner Schwab je často nazýván škodnou současného divadla, rozhněvaným mužem dneška, bouřlivým alkoholikem a rebelantem či bestií. Jeho tvůrčí období trvalo prakticky pouze čtyři roky, ale i ty mu stačily, aby se zařadil mezi nejhranější dramatiky současnosti.
|
|
|
|