Naše rodina
DIVADELNÍ ZÁPISNÍK
|
|
|
|
Pražské divadlo Komedie bylo v uplynulé sezoně plné takových inscenačních jinakostí a zvláštností, až se z toho divákům zatočila hlava. Adaptace románu jednoho z nejoriginálnějších rakouských spisovatelů Thomase Bernharda Staří mistři však z tohoto proudu vybočila. Režisér Dušan D. Pařízek, jenž knihu přepsal pro divadlo spolu se Svatoplukem Jelínkem, se obešel bez scénografických efektů a vsadil na silný text a dva herce. Do inscenace Starých mistrů obsadil bratry Rodenovy. První z nich, Karel, hraje hudebního kritika Regera, jenž třicet let vysedává v Kunsthistorickém muzeu ve Vídni před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem. Tady spřádá provokativní úvahy o umění, o umělcích, o milovnících umění, o státě... A jeho posluchačem je zřízenec muzea Irrsigler v podání Mariana Rodena, jenž názory a postřehy nasává jako houba, osvojuje si je a stává se Regerovou bizarní kopií. Všechny ty brilantní myšlenkové konstrukce, jež se občas zaklenou kopulí efektní demagogie, vystřelují bratři Rodenové do publika s bernhardovským sarkasmem a ironií, s groteskností i smutkem sálajícím až ze dna životem znavených duší.
|
|
|
|
Zdeněk A. Tichý, Naše rodina 29. června 2004
|
|