Zastavse.cz
                        
                            OSTROSTŘELCI: PROSTOR
                     | 
                 
                
                    | 
                         
                     | 
                 
                
                    
                        Kdy: 24.09.03 - 19,30 
Kde: Divadlo Komedie, Jungmannova 1 
Cena: 140,- ... 70,- 
www: www.prakomdiv.cz 
Skutečné zahájení divadelní sezóny v Komedii 
Prostor přede vším. Tak nějak bude vypadat páté pokračování projektu neješitného divadla s názvem Ostrostřelci, jímž 24. a 25. září zahájí Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie novou divadelní sezonu (přestože už zde během září zazářily tři premiéry - Co měsíc vyprávěl, Antiklimax a Alenka v kraji divů).
  
 
Několikadenní příprava, minimum repríz (slovy dvě), přísná pravidla. To vše je v Ostrostřelcích stejné. Letos se mění prostor. Stejně jako minule se bude sice střílet v divadle Komedie, prostoru se však změní jeho funkce: stává se protagonistou a cílem střílejících. Není obvyklé, že by divadelní proces šel cestou: scéna - text - představení, říkají organizátoři, jež si pohrají s výchozím bodem scénického prostoru Jana Štěpánka nazvaným Dvanáct měsíčků. Zaangažují se do něj režiséři Jan Nebeský, Zdeněk Plachý a David Jařab, aby spolu s "duchovními spřízněnci" souboru vytvořili divadelní cosi, v němž bude možno objevit Setkání mudrců, Cestu nahoru a zase zpět a Voheň básníků.
  
 
"Autorství je zamlčeno ve prospěch společného díla," praví zásadní pravidlo neješitného divadla, objevivšího se v minulosti v Divadle Na Zábradlí nebo Divadle Archa. Podíleli se na něm například Vladimír Morávek, Ivo Krobot, Lumír Tuček, Dušan Pařízek a další.
  
 
Co bude v Prostoru (v prostoru Komedie) jen 24. a 25. září vysloveno:
  
"Když člověk žije, je měkký a poddajný. Když umírá, je pevný a silný." 
 
"Chci se oprostit od svého těla a nepřijímat. Nepřijímat a spát. Stále spát a zapomenout na svou existenci: na své pohlaví, na to, že jsem jediná žena, že jsme se milovali a nenáviděli a že už k sobě necítíme nic než soucit. Soucit každého s jeho vlastní nenávistí vůči sobě samému." 
 
"Chci se jen tak obyčejně postavit a připadat si jako obyčejný občan. Chci obyčejnost a netoužím už vůbec po nevšednosti či neobvyklosti. Ale jsem k smrti unaven."
                     | 
                 
                
                    | 
                         
                     | 
                 
                
                    | 
                        hannah, Zastavse.cz 23. září 2003
                     | 
                 
             
         |