Mladá fronta dnes
JELINEKOVÁ POSLALA KLÁRU S. DO HARÉMU
|
|
|
Na české scény vstupuje "rudá pornografka" neboli kontroverzní prozaička, dramatička a nejnověji také nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková. Po ústeckém Činoherním studiu, které nastudovalo Nemoc aneb moderní ženy, uvede zítra Divadlo Komedie v režii Davida Jařaba hru Klára S. Její hlavní hrdinkou je vynikající pianistka a manželka komponisty Roberta Schumanna.
Česká divadla zatím sahají po ranějších hrách Jelinekové, které mají klasičtější stavbu než pozdější opusy, jakým je například Dílo, které letos na Pražském festivalu divadla německého jazyka představil vídeňský Burgtheater. Neplatí však, že jsou to texty krotší v námětech: již od začátku dramatička otevírá téma zneužívání ženy a jejího podřízeného postavení vůči muži či kreslí obraz pokrytecké blahobytné společnosti, která ve skutečnosti prochází rozkladem.
V Kláře S. se Jelineková inspirovala vztahem Roberta Schumanna a jeho ženy a zároveň interpretky jeho skladeb. Manželský pár však přesadila do dalšího časoprostoru - vily italského básníka, požitkáře a fašisty Gabriela D'Annunzia v předvečer druhé světové války.
Klára je součástí D'Annunziova podivného, dekadentního harému umělkyň, které pomocí těla usilují o to, aby sebestředný básník financoval jejich kariéry. Klára však nebojuje za svou dráhu, ale za duševně chorého Schumanna. Osou hry je slovní souboj D'Annunzia coby modelu nabubřelého machisty a Kláry jako sveřepého ženského vzdoru.
Další podstatnou rovinu textu tvoří hudba - ostatně sám jazyk hry se blíží hudebním partům. "Nejsou to repliky, které se naučíte v tramvaji. Je to nádherný, monstrózní příval slov, který jsme však museli zkrátit," říká Vanda Hybnerová, představitelka Kláry, která si k roli našla klíč přes skutečný vztah manželů Schumannových.
"Vztah Kláry k Robertovi byl láskyplný a odevzdaný, Jelineková však vytvořila z Kláry oběť. S tím se neztotožňuji. Nejbližším tématem se mi stal rozpor ženy, která je skvělou umělkyní, ale zároveň také matkou a hospodyní a nemůže jen tvořit - musí se také zabývat běžnými starostmi, které manžel-génius pomíjí," vysvětluje Hybnerová.
Režisér David Jařab tvrdí, že více než feministický motiv jej oslovilo, jak Jelineková zachycuje stav společnosti. "Nemá kladné postavy. Ti, co to myslí dobře, jsou pitomci, ostatní zločinci. Text Jelinekové je rozporuplný a hovoří o rozporuplnosti lidské existence. Má však také svůj humor. Klára S. je podle mě typickou hrou pro střední vrstvy, jsou v ní jejich témata," dodává Jařab.
|
|
|
|
Kateřina Kolářová, Mladá fronta dnes 16. prosince 2004
|
|